Závěrečná zpráva ze zahraniční stáže pro program „Mobilita – Akce 200“ Stážista: Ing. Jakub Král (kraljaku@fel.cvut.cz) Destinace: Lisabon, Portugalsko Doba trvání: 9. 9. 2013 – 20. 12. 2013 Hostitelská organizace: Instituto de Telecomunicaçoes, Instituto Superior Técnico, Av. Rovisco Pais, 1049-001 Lisboa, Portugal O mě: S pobytem a prací ve výzkumném týmu na IT IST Lisboa mám již bohaté zkušenosti, neboť se jednalo již o třetí návštěvu. Celkově jsem v této destinaci strávil 19 měsíců v průběhu posledních čtyř let. Účelem všech cest byl výzkum v oblasti nedestruktivního testování vodivých materiálů vířivými proudy. Supervizory mi zde vždy byly prof. H. M. G. Ramos a A. L. Ribeiro, kteří vedou tým nedestruktivního testování na institutu. S nimi spolupracuji (především publikační činnost) od počátku mého doktorského studia. Vzhledem k výše uvedeným zkušenostem jsem před cestou velmi dobře věděl, jak se na cestu připravit a co od ní mohu očekávat. Na rozdíl od předchozích pobytů jsem se rozhodl nechat auto doma a cestovat letecky. Přímí let Praha-Lisabon trvá zhruba dvě a půl hodiny neuvažujeme-li časový posun (časové pásmo UTC 0). Přímí let z Prahy nabízí pouze portugalská aerolinka TAP za ceny od cca. 6500 Kč mimo sezónu. Příplatkové zavazadlo do 32 kg pak stojí dalších 35 eur za každý let. Za poslední čtyři roky, kdy osobně sleduji dění v Portugalsku, resp. Lisabonu, se životní úroveň a nálada většiny populace zhoršila. Největší obavy mají místní ze ztráty zaměstnání. Nezaměstnaní bez delší praxe a čerství absolventi vysokých škol krizí postihnutých odvětví mají prakticky nulovou šanci na kvalifikovanou práci v oboru. Spousta jich volí odchod za prací do zahraničí. Perspektivně se jeví rychle rostoucí ekonomiky bývalých portugalských kolonii (Brazílie, Macao, Mosambik, Angola), kde je velká poptávka po pracovní síle, především ve stavebnictví. Jediným odvětvím, které v Portugalsku stále vzkvétá, je cestovní ruch díky turistům hlavně z Velké Británie a Německa. Krom hlavní turistické sezóny, kdy jsou nejoblíbenější destinace (Lisabon, Porto, Algarve) doslova v obležení cizinců, se do jižní části Portugalska stěhuje čím dál více cizinců převážně důchodového věku celoročně nebo na zimní měsíce. Ubytování jsem měl již předem smluvené na stejném místě jako při předchozím pobytu. Lisabon je obecně řečeno hojně vyhledávanou destinací Erasmus studentů. Důvodem je celoročně příjemné klima, bohaté kulturní památky z dob dávno minulých, nedaleký oceán, místní kuchyně bujarý noční život. Místní si jsou této skutečnosti dobře vědomi a snaží se z toho profitovat. Nabízejí své služby přímo cílené na zahraniční studenty poměrně předražené vzhledem k běžným cenám na trhu. Jedná se především o ubytování, restaurace, víkendové poznávací výlety, noční party atd. Nejekonomičtějším a paradoxně nejrealističtějším způsobem jak poznat krásy Portugalska je bezesporu prostřednictvím místních přátel, kteří se rádi podělí o kulturní, přírodní i gastronomické poklady země, na které jsou všichni patřičně a právem hrdí. Privátní pokoj v plně vybaveném studentském bytě lze sehnat od 250 eur včetně poplatků. Levnější nabídky mívají většinou nějaký nedostatek (lokalita, vytápění, poplatky, plocha). Pokoj je součástí privátního bytu, který pronajímá jeho majitel „na černo“, aby nemusel odvádět daně, nebo je provozován oficiálně právnickou osobou. V tomto případě se většinou jedná o celé domy uzpůsobeny pro potřeby studentů na jeden semestr. V obou uvedených případech požaduje nájemce většinou jeden nájem jako zálohu. Při hledání vhodného ubytování jsem často narážel na problém, že můj tříměsíční pobyt nebyl pro majitele bytů dost dlouhý. Není-li ale požadována záloha, studenti se nestydí o této skutečnosti lhát. Zvláště typické je to pro italské a španělské studenty, kteří se po krátké době pobytu stěhují do velkých bytů se spolubydlícími stejné národnosti. Ceny potravin v supermarketech jsou srovnatelné s českými cenami stejné kvality. Existují však místní produkty vysoké kvality, za které se v Čechách platí minimálně dvojnásobné ceny. Patří sem káva, olivový olej, nakládané olivy, vína, obzvláště Portská, mořské ryby, plody moře, exotické ovoce. Jediné co nebylo běžně k sehnání a co jsem osobně postrádal, byly zakysané mléčné výrobky (kefír, podmáslí atd.). Doprava v Lisabonu má svá specifika. Provoz auta je poměrně drahý. Pohonné hmoty se řadí k nejdražším v Evropě (paradoxně oproti sousednímu Španělsku). Většina dálnic je v soukromém vlastnictví a jsou zpoplatněny formou mýtného. Za dálnici zaplatíte přibližně stejné peníze jako za benzín, který tam projedete. Na druhou stranu to jsou komunikace špičkové kvality. Máte-li v úmyslu cestovat po celé zemi, zvláště pak objevovat krásy místní přírody, auto je nepostradatelným pomocníkem. Infrastruktura veřejné dopravy totiž dostatečně pokrývá jen kulturní zajímavosti ve městech. Metro v Lisabonu (www.metrolisboa.pt) je rozlohou srovnatelné s tím pražským. Cena přestupní jízdenky je 1,4 eur. Na rozdíl od PID, jízdenky v různých dopravních prostředcích (metro, bus tram) nejsou stejné. Velice dobře na mě zapůsobil provoz příměstských vlaků (www.cp.pt a www.fertagus.pt) spojujících centrum města s okolím přes rozsáhlé lisabonské předměstí. Lisabonské tramvaje jsou provozovány spíše jako atrakce pro turisty než jako dopravní prostředek. Hlavně trasa tramvaje číslo 28 je často vyhledávána jako vyhlídková, protože se proplétá krkolomnými uličkami historického centra. Je až neuvěřitelné, jaké poloměry zatáček a jaké převýšení jsou historické soupravy stále schopny překonat. K cyklistům není Lisabon prozatím nakloněn. Cyklostezek je málo (http://www.cicloviaslx.com/) a pohyb mimo ně je velmi riskantní. Místní řidiči cyklisty nerespektují. Celkově je potřeba jisté adaptace na portugalský styl řízení vozidla, který se může jevit Středoevropanovi jako agresivní, bezohledný a nepředvídatelný. Nejkritičtější situace nastávaly na kruhových objezdech, kde řidiči nerespektují jízdní pruhy a nepoužívají směrová světla. Obzvláště doporučuji dbát zvýšené pozornosti před řidiči taxislužeb. Portugalci jsou vesměs přátelští a komunikativní lidé, kteří se vždy snaží poradit i přes možné jazykové bariéry. Znalost angličtiny je obecně na dobré úrovni, zvláště u mladých generací. Výslovnost je nesrovnatelně lepší než u sousedních Španělů. Starší ovládají francouzštinu, protože dřív byla ve školách povinná. Lidé si zde zakládají na dobrém jídle a hodování si patřičně a dlouho užívají. Večeře je jedena z mála událostí, kam přicházejí v čas. Kávu konzumují téměř všichni. Poslední dobou si mají tendenci stěžovat na tíživou ekonomickou situaci, přesto jsou ve srovnání s Čechy pozitivněji smýšlející. Portugalce zaručeně urazíte, přirovnáte nebo dokonce označíte-li něco ryze portugalského za španělské. Národní hrdost je v nich pevně zakořeněna a vztah k východním sousedům bych přirovnal jako česko-ruský. Ostatně historie nebyla nepodobná. Geografická poloha země, jak místní říkají „na samém konci Evropy“ přináší i jisté nevýhody. Komplikuje cestování po ostatních státech Evropy. Lidé tak nemají takový přehled o dění a poměrech ve střední a severní Evropě. Osobně vidím jakousi omezenost i v sportovním vyžití populace. Celonárodním sportem číslo jedna je zde fotbal. Lidé svůj tým zbožňují, když se mu daří, v opačném případě ho zatracují. Každopádně o fotbale vášnivě diskutují. Jsou tak trochu zaslepeni tímto sportem a ignorují nebo opovrhují ostatními. Vědecké výsledky, kterých jsem zde tentokráte dosáhl, vcelku odpovídají stanoveným cílům před cestou. S týmem místních doktorandů pod vedením prof. Ramos jsme dopsali a podali článek s názvem: „An SVM Approach with Electromagnetic Methods to Assess Metal Plate Thickness“ k recenzi v časopisu Measurement. Posléze obdržené připomínky byly zapracovány a nyní pouze čekáme na finální odsouhlasení k publikování. Při práci na dizertaci jsem se zabýval simulací magnetického pole metodou konečných prvků v programu Maxwell 16. Dosažené výsledky odpovídají reálným měřením, tudíž lze úkol považovat za splněný. Hostitelský institut mi vystavil certifikát hodnotící mé snažení a výsledky. Hlavní přínos stáže vidím v možnosti osobního kontaktu se zahraničními kolegy při spolupráci i diskuzi nad problematikou mého výzkumu a řešení konkrétních úkolů. Verbální komunikace při meetinzích je mnohem efektivnější a plodnější než jakákoliv telekonference nebo emailová komunikace. Dále hodnotím kladně jiný pohled na řešení problémů a přístup k vědě, kterého se mi dostávalo od prof. Ramos. Změna náhledu na řešení problémů, se kterými se potýkám při vědecké práci na dizertaci, výrazně občerstvila a zpestřila v poslední době monotónně působící výzkum. V neposlední řadě je potřeba zmínit tradiční přínosy přinášející pobyt v zahraničí jako např. zdokonalení cizího jazyka, poznávání odlišných kultur, řešení každodenních problému v zahraničí svépomocí.